Určitě jsem měla být kluk. Panenky mne nezajímaly, hrála jsem si s auty a vojáčky. Růžovou barvu šíleně nesnáším, žádnou věc této barvy bych si sama na sebe nevzala. Na základce jsem se kamarádila především s kluky, ti mne uznávali jako dobrou holku do party, zatímco většina spolužaček mne nenáviděla a říkala, že jsem děvka. Rodiče byli rozvedení, já žila s matkou, která měla přítele. Ten pán k nám chodil skoro každý večer, tak abych nepřekážela, měla jsem dovoleno chodit po večeři ven a vrátit se až v deset hodin, kdy už byla má matka pomilována a pán na odchodu domů. Večer ovšem mohli být venku už jen ti největší sígři bez náležité rodinné výchovy a s těmi jsem tedy chodila za tmy do blízkého parku. V osmé třídě už hry spočívaly převážně ve zkoumání anatomie našich mladých těl. Zatímco kluci z naší třídy byli obvykle čtyři, já byla vždy jediná holka. Matka mne o všem řádně poučila a tak jsem toho klukům moc nedovolovala. Dobře jsem věděla, že průzkum horní části není pro mne nebezpečný a tak jsem nebránila kamarádům, aby mi svlékli bundu a vyhrnuli tričko až ke krku. Má prsa se ve čtrnácti letech více podobala těm otcovým, což ovšem nadrženým puberťákům vůbec nevadilo v jejich osahávání a promačkávání. Trochu to bolelo, ale já to ráda podstoupila, měla jsem zlomyslnou radost, že si užívám něco, co ostatní holky ve třídě, nacpané do podprsenek a sedící večer doma nad učením pod přísným dohledem obou rodičů, nemohou zažít.

   Po zazvonění u tvých přátel nám přišla otevřít tvoje kamarádka v přiléhavém latexovém oblečku, jehož přiléhavost zdůrazňovala útlé boky a bujné kozy, které se jí přes výstřih úzkého body draly ven. Sotva jsme vešli,obrátila se ke mně a řekla: "Jmenuji se Paní Alena a přeji si aby jsi mně takto oslovovala." Odpověděla jsem,že ano a pak nás pozvala do obýváku, kde bylo nachystáno chutné občerstvení, u kterého již seděl v šusťákové domácí soupravě její muž. Ten se představil jako Hynek. Sedli jsme si ke stolku a Alena poručila manželovi: "Otevři šampaňské a nabídni hostům." Hynek beze slova uposlechl její pokyn, otevřel láhev a nalil perlivý mok. Alena zvedla sklenku a vyzvala nás abychom si připili na společné příjemné chvíle. Chvíli jsme popíjeli a povídali si. Téma se přitom stále více přibližovalo k sexu a praktikám lehkého SM. Potom Alena poručila manželovi, aby pustil video. Pustil film se zaměřením na latex a sexuální praktiky s důtkami. Po chvilce se Alena vytratila a vrátila se s koženýma důtkami v ruce. Stoupla si doprostřed místnosti a poručila manželovi: "Pojď sem a přivítej svou pani." Hynek poslušně vstal a přistoupil ke své ženě, poklekl před ní a políbil ji ruku: "Vítej Paní Aleno, přej si co chceš, tvá přání budou beze zbytku splněna." Alena mu poručila: " Svlékni se a ukaž Nikolce svého krásného velkého čuráka." Hynek se poslušně postavil a svlékl si šusťákové kalhoty, pod kterými už nic neměl. Před mýma očima se vyhoupl opravdu výstavní ocas.

   Blížily se vánoce a já začal přemýšlet, jak letos uspokojím své sexuchtivé spolužáky nějakou vhodnou soutěží. Chodil jsem do 2.ročníku gymnázia a sex byl mým hlavním mimoškolním zájmem. Každý den jsem okamžitě po návratu ze školy odhodil džíny i slipy, ulehl na válendu a mohutně onanoval až do toho správného okamžiku, kdy jsem vyskočil, pelášil do koupelny a postříkal celé umyvadlo tou krásnou bílou tekutinou. To ale nebylo všechno, i když mne okolnosti přinutily učit se, při biflování těch zbytečností, které nikdy v životě nepoužiji, má pravá ruka znovu usilovně honila klacek pod staženými slipy. Má každodenní práce přinášela alespoň ovoce v podobě délky mého ústrojí, které mohl konkurovat jen málokdo. Byl bych ovšem raději, kdyby jeho hustý obsah místo v umyvadle končil na tělíčku nebo v ústech některé krásné dívky, ale s tím byla na gymplu docela potíž. Ten prosincový den jsem opět uchopil svůj orgán do pravé ruky a ve vzpomínkách se vrátil k báječným zážitkům z deváté třídy základní školy. Vlastně za to mohl náš třídní učitel. Na začátku školního roku rozhodl, že výborní žáci budou mít patronát nad těmi málo úspěšnými. Nelíbilo se mi to, ale změnil jsem názor, když jsem dostal na doučování dvě dobře tělesně vyspělé dívčiny Vlastu a Blanku. Brzy jsem zjistil, že nejsou hloupé, jak by ukazovaly jejich známky, ale jen strašně líné a škola je vůbec nebaví.